Zhasnout Translate pages English
www.chotys.cz internetové stránky obce Chotýš Významná data
 

Facebook Chotýš na
Facebooku


  Stránky jsou optima- lizovány pro prohlížeče Chrome, Firefox
a Internet Explorer.

  Zajímavosti v okolí Zajímavosti v okolí



        Město Kouřim.

  Historie

    Zdejší oblast se stala místem usídlení kmene Zličanů, který na návrší Stará Kouřim, vzdáleném asi 2 km od centra dnešního města, vybudoval v 1. polovině 9. st. mohutné opevněné hradiště o impozantní rozloze 44 ha, jehož význam kulminoval na přelomu 9. a 10. století.
  Strmý vzestup moci a slávy této první Kouřimi však neměl dlouhého trvání. Byla zachvácena vírem mocenských zápasů 10. století a v roce 936 dobyta a vypálena pražským knížetem Boleslavem I. Ukrutným. Původní zlické území přešlo do majetku Slavníkovců, sídlících v Libici nad Cidlinou, ruiny spáleného hradiště byly opuštěny a správní sídlo kraje se přestěhovalo blíže dnešnímu městu na ostrožnu sv. Jiří, tyčící se nad údolím říčky Kouřimky.

    Počátky tohoto druhého kouřimského hradiště, mnohem skromnějšího, než sídlo předchozí, se historicky kryjí s legendárním vyvražděním slavníkovského rodu r. 995, jímž Přemyslovci jednou provždy vyřešili svůj palčivý mocenský spor s mocným rivalem. Tato druhá Kouřim - Kouřim přelomu tisíciletí - měla vlastní mincovnu, správní dvorec a kostely sv. Klimenta a sv. Jiří. V samotném srdci vznikajícího českého státu vládla svému okolí po čtvrt tisíciletí, zatímco se pozvolna konstituovalo schéma středověkého osídlení zdejšího kraje. Její konec nadešel roku 1223 za vlády ctižádostivého knížete Děpolta III., jehož mocenské ambice se osudově překřížily se zájmy krále Přemysla Otakara I. Děpoltova úporná snaha o získání titulu markraběte moravského nakonec vyústila v sebevražedný vojenský střet s královým vojskem, v němž byl Děpolt zabit a jeho hradiště dobyto a vypáleno.

    Dnešní Kouřim, kdysi jedno z nejvýznamnějších královských měst v Čechách, byla založena kolem roku 1260 patrně králem Václavem I. Nebývalý rozkvět středověké Kouřimi, nakrátko přerušený husitskými válkami, trval až do roku 1547, kdy bylo město částečně oslabeno konfiskacemi v souvislosti s jeho účastí v protihabsburském povstání.

  Největší úpadek města však nastal po roce 1620 v době třiceti-
leté války, kdy bylo téměř zcela zničeno. Většinu majetku získal kníže Karel z Lichtejnštejna a vylidněná Kouřim byla nadto něko-
likrát vydrancována procházejícími švédskými vojsky. Z toho úpadku se město vzpamatovávalo 300 let.

  V 19. století se Kouřim částečně svou vlastní vinou ocitla zcela mimo hlavní dopravní tepny a proto se zde nikdy nerozvinul žádný významnější průmysl.

  Dnešní město s množstvím památek je však častým cílem milovníků historie.

    Náměstí

  Náměstí o rozloze 16 250 metrů čtverečních je zachováno v původním rozsahu od založení města a patří k největším náměstím českých středověkých měst. Poprvé bylo vydlážděno roku 1536, současné dláždění je z poloviny 19. století. Pod náměstím se skrývají spletité podzemní chodby dodnes neznámého rozsahu.

  Zástavba po obvodu náměstí je středověkého původu s gotickými sklepy. Domy měly původně podloubí a bohaté štíty. V roce 1811 postihl část náměstí požár, po němž byly při opravách z protipožárních důvodů všechny domovní štíty směrem do náměstí odstraněny a podloubí zazděna.

  Na náměstí se také nachází Mariánská kašna z roku 1850 a je postavena na místě bývalého barokního morového sloupu z roku 1694. Ze zrušeného sousoší byla ponechána pouze socha Panny Marie Immaculaty.

  Další zajímavostí náměstí je obrovský kámen Prokopa Velikého, který sem byl umístěn roku 1934 u příležitosti 500. výročí bitvy u Lipan. Pro nás chotýšáky je zajímavý také tím, že ho Českobratrské církvi darovala naše obec. Byl vylomen ze stráně proti č.p.42 p. Hozmana. "Několik párů koní ho neutáhlo, nakonec musel být odvezen parní oračkou" stojí v obecní kronice.



    Zvonice

  Goticko-renesanční zvonice tvoří společně s chrámem svatého Štěpána hlavní dominantu města. Tato 34 m vysoká hranolová stavba byla postavena v roce 1525 italským mistrem Filippem a objevují se na ní první znaky renesančního slohu v Kouřimi. Dnešní podobu jí vtiskla až novogotická přestavba na počátku 20. století, kdy byla zvýšena o další patro se sdruženými okny a hodinami a zastřešena vysokou a složitou střechou.
  Je známá především svými zvony, které jsou zavěšeny kuriózním způsobem – srdcem vzhůru. Z původních čtyř zvonů se dodnes zachovaly bohužel pouze dva. Zvon Štěpán o váze přes 1 000 kg a zvon Marie o váze asi 700 kg.

    Chrám sv. Štěpána

  Arciděkanský chrám sv. Štěpána je hlavní dominantou náměstí, ale i celého města. Byl budován současně se stavbou města v 60. letech 13. století jak trojlodní bazilika a je zajímavou ukázkou tzv. burgundského slohu. Ve své kráse a zajímavém prolínání románského a gotického slohu nemá obdoby. Tři kostelní lodě jsou uzavřeny pětibokými závěry a tyčí se nad nimi dvě mohutné věže. Obě byly původně vyšší a v posledním patře je spojoval krytý most. Chrám se přes četné požáry zachovat téměř v původní podobě. Uvnitř jsou zdi osazeny zajímavou galerií patnácti renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století.

  Před chrámem sv. Štěpána se nachází další socha a to socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora z roku 1715.

    Městské opevnění

  Kouřimské městské opevnění je velmi rozsáhlé. Budovalo se od 13. do 16. století. Po třicetileté válce zdi a bašty zpustly a nebyly již nikdy obnoveny, pouze v 17. století došlo k nejnutnějším opravám městských bran. Přesto se však zachovaly především rozsáhlé úseky vnějšího hradebního pásu, který patří k nejdéle zachovaným městským opevněním v Čechách. Do města se vstupovalo čtyřmi pevnými branami – Kolínskou, Pražskou, Malotickou a Olešeckou. Dodnes se dochovala pouze brána Pražská, gotická, dnes dvoupatrová věž je považována za nejlépe zachovanou raně gotickou městskou bránu v Evropě. Ostatní tři brány byly zbořeny v 19. století.

    Santiniho kaple

  Nevelká kaple Panny Marie Pomocné stojí v prostoru někdejšího středověkého popraviště "Na Stínadlech". Byla postavena 1727 Janem B. Santinim na památku pěti mnichů, upálených zde roku 1421 husity. Je vynikajícím příkladem barokní symboliky.

    Muzeum lidových staveb v Kouřimi

  Muzeum lidových staveb v Kouřimi leží asi 1 km od středu města. Vzniklo v roce 1972 původně jako záchranný regionální skanzen objektů lidové architektury ze zátopové oblasti vodárenské nádrže na řece Želivce. První část skanzenu byla zpřístupněna v roce 1976. Nynějším nosným programem se později stal výběr základních regionálních typů lidové architektury z území České republiky a jejich prezentace.



    Muzeum

  V muzeu najdeme expozice pozůstatků z pravěkého osídlení i slovanského osídlení. Spolu s nimi si můžeme prohlédnou i model středověké Kouřimi. Důležitým exponátem je Kronika česká od Václava Hájka z Libočan z roku 1541 nebo kniha městských práv ze 16. století. Není opomenuta ani památka slavných kouřimských rodáků, kterým je věnován celý sál.
  Z výstavy nejnovějších archeologických objevů na Kolínsku je nejdůležitějším objevem kostra asi dvanáctileté dívky, datovaná kolem roku 1100 z pohřebiště, odkrytého na kouřimském náměstí v roce 1997.

    Lechův kámen

  Zajímavým úkazem je Lechův kámen na bývalé Staré Kouřimi.
Z tohoto místa dával podle legendy Lech kouřem ohně znamení svému bratru Čechovi na horu Říp. Nedaleko od Lechova kamenu je mála kaplička svatého Víta. Všude v okolí jsou ještě patrné ruiny kouřimského hradu.





    Kouřimský hrad

    Hrad byl založen Přemyslovci kolem roku 990, po vyvrácení staršího hradiště "Stará Kouřim" na sousední ostrožině. První písemná zmínka o hradu je v zakládací listině břevnovského kláštera z roku 993 v souvislosti s kostelem sv. Klimenta, který přispěl blíže neurčenou platbou ke vzniku kláštera. Za vlády knížete Jaromíra (zemřel 1035) se zde krátce razily mince. Jako centrum jednoho z obvodů raně feudálních Čech je hrad zmíněn v listině knížete Soběslava I. z roku 1130. Na přelomu 12. a 13. století získal kouřimský hrad Děpolt III., příslušník mladší Přemyslovské větve - Děpolticů. V této době byl jižně od kostela sv. Klimenta, který stál na špičce ostrožny v sousedství kamenné věže, postaven románský emporový kostel sv. Jiří, písemně doložený až v roce 1295. V roce 1218 zahájil Děpolt III. boj s Přemyslem Otakarem I., který byl ukončen v roce 1223. Kouřimský hrad byl dobyt, zničen, a sám Děpolt III. při jeho obraně zahynul. Od této doby hrad již nebyl obnoven a jeho správní úlohu převzalo nové královské město Kouřim založené ve 3. čtvrti 13. století. Kostel sv. Klimenta se naposledy uvádí ještě v roce 1407, kostel sv. Jiří byl sice v roce 1559 opraven, ale v roce 1790 byl zrušen a v roce 1830 zbořen.

    Astronomický střed Evropy

  Přibližně 1,5 km za Kouřimí ve směru výjezdu na Kolín se nachází astronomický střed Evropy – průsečík 50 rovnoběžky a 15 poledníku. Význam tohoto bodu se souřadnicemi 50 stupňů severní šířky a 15 stupňů východní délky spočívá v tom, že je k němu vztažen tzv. pravý sluneční čas, sloužící dále k provádění astronomických výpočtů. Z astronomické hlediska jde tedy o výpočty východu a západu slunce, měsíce a dalších nebeských těles. Je označen dobře viditelnou žlutou tyčí.

    Film

  Díky své výhodné poloze nedaleko Prahy se Kouřim stala po roce 1990 častým cílem filmových štábů. Kromě natáčení reklamních šotů a dílčích scén různých filmů a seriálů, jako například Lékárníkových holka a Nesmrtelná teta, zde byly realizovány rovněž dva rozsáhlé projekty: francouzský film Cathrine Courage (Kateřina Kuráž) a šestidílný TV seriál Bylo nás pět podle literární předlohy Karla Poláčka.

Čerpáno ze stránek kourim-radnice.cz a z internetová encyklopedie Wikipedie.




Blízké okolí   Klečky   Lipanská mohyla   Město Kouřim   Klášterní Skalice   Tvrz Tuchoraz   Liblické vysílačky   Čertova brázda   Přehvozdí

 
nahoru Chotýš.cz - zastávka ve světové pavučině © J. Vedral   2002