|
Svátky
Velký pátek
Nejtišší den v roce. V evangelických rodinách sváteční den zpěvu
pašijových písní a modliteb, den bez práce i bez obyčejů, čas pozastavení všeho
vnějšího běhu světa, jaký každoročně pociťujeme podobně v den úmrtí nejdražších.
Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje smutek,
pokání a půst věřících pro památku ukřižování a smrti Ježíše Krista.
Je to velký svátek křesťanů, zvláště protestantů.
Podle lidové víry je Velký pátek dnem nadpřirozených sil dobrých i zlých;
čarodějnic a nepřejících. Proto je časem velké účinnosti obyčejů, věšteb a modliteb,
dnem osudovým. Zvláště pro člověka toho dne narozeného.
Zemřít na Velký pátek je ale dobré. Zvláštní moc Velkého pátku je v paměti
19. A 20. Století spojena s třemi časovými mezníky. Je to doba čtení nebo zpěvu
pašíjí v kostele, odpolední třetí hodina Ježíšovy smrti na kříži, nejzávažnější
je ráno před východem Slunce.
Povahu Velkého pátku jako výlučného svátku určuje řád zákazů,
z nichž některé jsou společné pro přípravu a svěcení více obřadních dní v roce.
„Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš
a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“
Asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu,
mezi nimi například Austrálie, Brazílie, Kanada, Německo a Spojené království.
V Rakousku mají nárok na den volna pouze evangelíci, starokatolíci a metodisté.
|
