|
Svátky
Popeleční středa
Obyčejů a zvyků v poslední masopustní dny bylo mnoho,
každá vesnice, každý kraj byl něčím odlišný, měl svá specifika.
Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci.
Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních
všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa
a s ní předvelikonoční půst.
Někde zakončili o půlnoci muziku „pochováním basy“
(symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají),
jinde o půlnoci pochovávali Bakcha. Pochování basy bylo jakousi parodií
na pohřeb zemřelého marnotratníka. Do necek, na desku nebo na prostřený stůl
či na máry se položila figurína nebo samotná basa pokrytá plachtou.
Následoval vlastní pohřební obřad s upozorněním na domnělé prohřešky
basy v čase masopustních zábav a za tklivého nářku byla slavnostně
vynesena ven ze sálu a „pohřbena“. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu
tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.
Po pochování basy čas nevázaného veselí definitivně skončil, nastal čas půstu.
Sousedé si po půlnoci na rozloučenou zazpívali postní píseň a rozešli se domů.
Život se opět vrátil do klidných kolejí.
Čerpáno z www.klub.slovniky.cz
|
