|
Svátky
Pálení čarodějnic
Pálení čarodějnic (také Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine)
se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května. Jedná se o velmi starý a dodnes
živý lidový zvyk a zvláštní svátek. Tuto noc se lidé schází u zapálených ohňů
a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka.
Noc z 30. dubna na 1. května byla pokládána za magickou.
Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu,
nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodeností a letním slunovratem.
Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat
a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků.
Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují,
ve kterých se daly nalézt poklady. Hlavním úkolem tohoto starého
lidového svátku byla oslava plodnosti.
Čarodějnice na hranici
Na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými duchy a démony
obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů) se na vyvýšených
místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“.
Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít
zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek
k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.
Zvyky a tradice českých vesnic vychází přímo z pohanství,
oslavy přírody byly silně ovlivněny křesťanstvím, které se snaží pohanství
vykořenit.
Podobný svátek se slaví v mnoha jiných evropských zemích
(Slovensko, Skotsko, Irsko, Wales, Švédsko, Finsko, Polsko, Německo).
Různé země označují tento svátek různými jmény.
Čerpáno z cs.wikipedia.org
|
