|
Svátky
Velikonoční pondělí
České Velikonoce charakterizuje živá tradice pomlázky, konané
po církevních velikonočních
slavnostech převážně na Velikonoční pondělí, které patří k hlavním dnům
jarního koledování. Velikonoční pomlázku známe z našich pramenů od středověku
a má více podob. Jiná je na venkově, jiná je ve městech, liší se i od západu na východ.
Pojem velikonoční pomlázka má tři hlavní významy:
- znamená obyčej šlehání dívek a žen jarními pruty, většinou spojené s koledováním
- pomlázka znamená také prut,
častěji spletené pruty
- pomlázka jako velikonoční dar
Přestože v našich zemích je největší výskyt velikonoční
pomlázky i prostorová koncentrace obyčeje ve střední Evropě, jsou u nás lokality,
kde je pomlázka jako mrskání děvčat (žen) neznámá. Podle zpráv od konce
19. Století místy v jihozápadních Čechách a jižních Čechách
(mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi) děti koledovaly
o červené vejce bez mrskání.
Polévání vodou:
Podle pramenů z 19. A 20. Století se rozvinuly obyčeje polévání
vodou, házení do vody apod. na stejných komunikačních principech jako pomlázka:
Jako velikonoční obřad koledování a jako projev zájmu o dívku. Na rozdíl
od pomlázky má velikonoční „oblevačka“ omezený lokální výskyt a soustřeďuje
se na severovýchodní Moravě, místy na Valašsku, více na Lašsku a ve Slezsku.
Velikonoční vejce:
O velikonocích je vejce odměnou koledníkům, datem a předmětem
zdobení. Vejce je velikonoční svěcenkou, rituálním prostředkem lidové víry,
samostatným pokrmem a významnou součástí velikonočních jídel, místy
předmětem her dětí a mládeže.
Velikonoční vejce bylo pojato i jako naturálie, součást
poddanských dávek a služebních příjmů.
Vejce syrová a nazdobená jsou v našich pramenech
19. a 20. Století společným darem koledníkům od masopustu do Velikonoc.
Vejce malované a zdobené má zvlášť bohatou historii, jak svědčí například
obyčej klást vejce zemřelým do hrobu. Velikonoční koleda o barvené vejce
byla u nás ve středověku obyčejem v různých vrstvách společnosti světské
i duchovní.
Zvláštní postavení má velikonoční vejce červené
(odtud pojmenování Velikonoc Červené svátky). V lidových obyčejích a
obřadech je červené (barvě životodárné krve) připisován význam prosperitní
(ochranný, blahonosný). Legendy spojují červeň velikonočních vajec
s Kristovou krví.
Kraslice zůstala vzácným dare, upomínkou, patří
k velikonoční výzdobě našich domovů i hrobů našich nejbližších. Z reálného
velikonočního vejce je dnes kraslice také symbolem Velikonoc. Tvoření kraslic
je doménou žen a dodnes živým uměním, motivovaným zálibou pro radost sobě
a druhým, zachováním rodinné či lokální tradice, event. Komerčním zájmem.
Čerpáno z www.ceskevelikonoce.cz
|
