Zhasnout Translate pages English
www.chotys.cz internetové stránky obce Chotýš Významná data
 

  Dobré ráno,
    vítejte na stránkách středočeské obce Chotýš.
Úvod



Svátky

Posvícení

Posvícení
    Podle legendy slavil první posvícení král Šalamoun, když světil svůj chrám v Jeruzalémě.
Na počest této události pak každý rok v ten stejný den pořádal hostinu pro své přátele.
    Slovo posvícení je tedy odvozeno od slova „ posvěcení“. V náboženském výkladu je to církevní obřad konaný v den výročí posvěcení kostela či kaple v dané farnosti. Často však není datum svěcení známo. Pro tyto případy stanovila církev jednotný termín - čtvrtou neděli v říjnu.

    Je přirozené, že tyto křesťanské ryze církevní obřady, vázané na posvěcení kostela v čase podzimu, se posléze vhodně propojily se starými podzimními obřady zemědělců a srostly s nimi do jediného celku, ve smyslu požehnání darů země, poděkování pohanské Matce přírodě i křesťanskému Bohu otci. Oběma silám, které člověku dopomohly k hojnosti i radosti. Kde však vzít termín k držení tradičního předkřesťanského posvícení zemědělného lidu, když kostel či kaple nesplňují církevní datumové předpoklady či dokonce v obci chybí. Bylo proto potřeba poohlédnout se po vhodném podzimním světci za patrona posvícení. Není jich mnoho: Václav, Havel, Martin, Kateřina. K ustanovení data však posloužila i pouhá úmluva obyvatel, ze které vyrostla místní tradice, často málo pochopitelná a bez systému. Jak je vidět, lid český si uměl v minulosti dobře poradit i s kalendářem. Ale i církev uměla chytře propojit dávné mýty s vlastními potřebami.

Posvícení
    Posvícení v tradici české vesnice byla v podstatě světská požitkářská oslava konce hospodářského roku. Byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč. Zkrátka ideální čas. Již v sobotu, před hlavním svátkem tzv. hodovou nedělí se posílaly přátelům a příbuzným z okolních vesnic koláče s pozváním na posvícení. Říkalo se jim Zváče. Koláče byly pracně zdobené, každý kraj měl svoji recepturu i způsob zdobení. V hodovou neděli zahájil posvícení slavnostní oběd, který se podával po návratu ze slavnostní mše. K obědu nesměla chybět dobře vykrmená pečená husa s nezbytnými knedlíky a zelím, vydatné polévky a pivo. Ke stolu usedla celá rodina včetně širokého příbuzenstva. Čím více hostů, tím větší pocta pro hospodyni. Po jídle si společnost vyprávěla, vzpomínala a žertovala. V podvečer se již z hospody ozvala hudba, která zvala k taneční zábavě. Oslavy v tomto hodovním duchu pokračovaly v pondělí - tzv. Pěkná a protáhly se až do úterý - tzv. Sousedská. Proč ne, nikdo nepospíchal ráno na autobus a úroda byla ve stodole. V tuto dobu byl také příhodný čas na konání svateb, protože byly peníze i potraviny.

    Lidé rádi chodili na posvícení konané porůznu v okolních obcích, aby navštívili své příbuzné, ale také proto, že se jim tím naskytla příležitost dobrého jídla a dalšího odpočinku. A jak se lidé bavili, pracovní morálka trpěla. Proto se císař František II. rozhodnul oslavy v zemi sjednotit. Roku 1787 vydal nařízení slavit posvícení v jeden čas - v neděli po svátku sv. Havla. Poslušní poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně. Od té doby slavil lid třetí neděli v říjnu tzv. císařské Havelské posvícení a mimo něj i dál to svoje místní : „ to naše posvícení“.

    Dodnes je slovo posvícení synonymem radosti a hojnosti. Máme-li čas újmy či neúspěchu, říkáme: „Není každý den posvícení.“

    Na Moravě, např na Slovácku se při posvícení říká hody a celý svátek organizují tzv. stárci a stárky tj. mládenci a dívky. Na Horácku nebo Brněnsku se používají názvy stárek, stárková, místy k nim přistupují i mládek a mládková. V některých lokalitách se termín posvícení směšuje s termínem poutě.




Úvodní stránka   Obsah stránek   Svátky   Aktuality

 
nahoru Chotýš.cz - zastávka ve světové pavučině © J. Vedral   2002